Nedělejte si starosti ohledně vašich potíží v matematice. Můžu vás ujistit, že ty moje jsou ještě větší.
Albert Einstein v dopise středoškolačce Barbaře Lee Wilsonové 7. 1. 1943
Matematika je krásná: Co bylo pravda včera, je pravda i dnes.
Jaroslav Kurzweil při převzetí České hlavy v r. 2006
Úlohy pro zábavu i pro poučení
Menelaova věta
Menelaos z Alexandrie (asi 70–140 n. l.) byl řecký matematik a astronom. Byl prvním, kdo definoval sférický trojúhelník (geometrický útvar na povrchu koule určený třemi hlavními kružnicemi; na kulovém glóbu ho např. tvoří dva poledníky a rovník). Připisuje se mu následující věta. V rovině je dán trojúhelník
ABC a tři body
P,
Q,
R ležící na přímkách
BC,
AC a
AB. Jestliže tyto body leží na téže přímce, pak platí
ARRB⋅BPPC⋅CQQA=−1, kde
XYYZ označuje podíl délek úseček
XY a
YZ se znaménkem plus, je-li bod
Y mezi body
X,
Z, a v opačném případě se znaménkem minus. Mohou nastat dva případy podle toho, jestli přímka
PR protíná trojúhelník
ABC
nebo ne
Menelaos uměl větu dokázat před dvěma tisíci lety. Umíte to také?
Řešení
Označme
D průsečík rovnoběžky s přímkou
AC vedenou bodem
B a přímky
PR.
Z podobnosti trojúhelníků
BRD a
ARQ plyne
|BD||QA|=|RB||AR| a z podobnosti trojúhelníků
DPB a
QPC plyne
|BD||CQ|=|BP||PC|. Odtud dostáváme
|BD|=|QA|⋅|RB||AR|=|CQ|⋅|BP||PC|, tj.
|AR||RB|⋅|BP||PC|⋅|CQ||QA|=1. Přiřadíme-li jednotlivým podílům znaménka podle vzájemné polohy bodů dle zadání, bude výraz
ARRB se znaménkem mínus a výrazy
BPPC,
CQQA se znaménkem plus, takže dostaneme
ARRB⋅BPPC⋅CQQA=−1. Zcela stejně postupujeme ve druhém případě: